Prvomájová vyjížďka 2017
Tak jako již tradičně jsme se také letos zúčastnili prvomájového otevření sezóny v pivovaru, které pořádal Moto Pel-Mel. Sešlo se nás i tenkoktát požehnaně na našem obvyklém místě. Společně jsme poté odjeli do pivovaru. Naše následná vyjížďka vedla na hrad Krakovec, který většina lidí zná díky natáčení pohádek Ať žijí duchové a Princ a Večernice. Jak jsme ze ze zajímavého vyprávění pana kastelána nakonec dozvěděli, Krakovec kupodivu není hradem ale vlastně prvním zámkem postaveným v Čechách. Je tedy unikátní nejen u nás ale v celém kontextu střední Evropy. Počasí nám i tentokráte přálo a tak doufáme, že jste si vyjížďku užili stejně jako my! Těší nás, že opět přibyly nějaké nové tváře a doufáme že se uvidíme na nějaké z pravidelných čtvrtečních vyjížďěk! Děkujeme všem kteří se zúčastnili.
Popis krakovce
Krakovec má spíše charakter gotického zámku než hradu a naplňoval především požadavky reprezentace a pohodlného bydlení, což ostatně dodnes dokládají zbytky originálních, prostorově i klenebně uspořádáných prvků.
Vnitřní hrad byl dvojdílný, přední díl obsahoval vstupní bránu a hradbu obklopující poloválcovou věž (nepřevyšující palácové budovy), připojenou k hradbě vymezující zadní obytnou část hradu, tvořenou trojkřídlou obvodovou palácovou zástavbou. Nejlépe vybaveny byly reprezentační prostory prvního patra s velkým sálem s krbem a náročně ztvárněnou kaplí s arkýřově vysunutým presbyteriem v jihovýchodním nároží paláce. Obranná funkce hradu byla značně potlačena, což dokládají i velká okna v přízemí palácové části.
Nejpozoruhodnějším místem se jeví prostor kaple originálního prostorového i klenebního uspořádání s pětibokým presbytářem v podobě našikmo vyloženého velikého arkýře. Její klenba upoutávala určitou „nepochopitelnou složitostí“ i tvarovou bohatostí v dějinách středověkých kleneb zcela nové kvality. V tom spočívá originálnost klenby, pro kterou nebylo uvedeno analogické evropské řešení.
Mezi nejvýznamnější prvky architektonického bohatství patří též unikátní žebrové klenby, jež jsou v různé míře zachovány. Klenby byly vesměs křížové, kamenná žebra byla podvlečená, nezavázaná do klenby. Z výzkumných poznatků lze vyvodit, že tato originální konstrukce umožňovala zaklenout nepravidelné půdorysy pravidelnými křížovými klenbami s kruhovými žebry o jediném poloměru.
Hrad je přístupný po celodřevěném, nově ručně tesaném mostu, jehož konstrukce vychází z tvarosloví pozdního středověku, nemaje svým rozsahem v Evropě obdobu. Je dílem dohotoveným v květnu roku 2005.
Krakovec uvádí do výjimečné atmosféry doby Václava IV, doby gotického manýrismu, doby krásného slohu doby krásných madon, a seznamuje s vrcholnou architektonickou jednotností, originálností i určitou „nepochopitelnou složitostí“ a tvarovou bohatostí klenebních systémů.
Historie Krakovce
Stavebníkem hradu, založeného 1381, byl křivoklátský purkrabí Jíra z Roztok, vedoucí královské dvorní hutě a jeden z oblíbenců krále Václava IV. Hrad jím zbudovaný byla velkolepá výtvarně vyspělá luxusní stavba, směle konkurující obytným komfortem hradům královským. Roku 1414 zde hostil Jindřich Lefl z Lažan Jana Husa před cestou Mistra na kostnický koncil.
Palác byl vystavěn jako trojkřídlá dvoupatrová budova. Ke stavebním úpravám došlo začátkem 16. století (pozdně gotická okna) a v 17. století (nedochované renesanční štíty). Věž půdorysného tvaru podkovy v čele jádra hradu je vyzděna z lomového kamene. Krakovec nebyl nikdy podstatně přestavován.
Roku 1783 vyhořely dřevěné části budov, které od té doby nebyly opraveny. Roku 1855 došlo ke zřícení velké části kaple, v roce 1883 bylo strženo východní křídlo dynamitovou náloží.
Od roku 1914 je hrad stavebně zajišťován. V současném čase je z paláce nejlépe dochováno jižní křídlo, a to v celé výšce. Ze západního křídla se zachovala vnější obvodová stěna a části příčných zdí, z východního křídla zbylo obvodové zdivo pod úrovní nádvoří.
Kulturní programy a Jiné
Dnes je celý areál zříceniny hradu zpřístupněn, při volné či komentované prohlídce je možné obdivovat unikátní gotické prvky, arkýřovou kapli, půlválcovou věž i průniky krajiny a architektury. Na Krakovci se odehrávají básnická sympozia, divadelní představení, koncerty, bohoslužby i Husova pouť.
Krakovec je u mnohých v povědomí zapsán jako hrad Brtník z dětského filmového muzikálu „Ať žijí duchové“, který se zde odehrával. Též zde na Krakovci zhatil princ Velen za pomocí Slunečníka, Větrníka a Měsíčníka nekalé úmysly zlého „Mrakomora“ v pohádce „Princ a Večernice“.
